Dramaturgická rada České taneční platformy je složena z mezinárodních expertů tanečního oboru, kteří vybírají inscenace do hlavního programu. Cílem Dramaturgické rady je sestavit program, který bude inspirativní pro domácí i zahraniční profesionály, otevře prostor pro dialog a podpoří další rozvoj českého tance v mezinárodním prostředí.
Saskia Wieringa (NO)
Saskia Wieringa má magisterský titul v oboru taneční teorie z Univerzity v Utrechtu v Nizozemsku. Od roku 1995 působí na norské scéně performativního umění. Od roku 2004 pracuje jako hlavní umělecká producentka a kurátorka programu pro mladé diváky v Dansens Hus, norském národním divadle pro současný tanec. Vede projekt GREAT art for (SM)ALL kids, jehož cílem je vytvořit větší rozmanitost na jevišti i v hledišti při tanečních představeních pro děti.
Jak Saskia vybírala díla pro Českou taneční platformu?
Bylo mi ctí seznámit se s živou scénou divadelního umění v České republice. Zaměřila jsem se především na představení pro děti a potěšilo mě, že za navrhovanými představeními stojí solidní řemeslné umění. Byla různorodá, respektovala historii a zároveň se zaměřovala na budoucnost. Finální program dává naději, že umění má silný hlas a je důležité, aby nás udržovalo bdělé, zapojené, začleněné a rozšiřovalo naše obzory.
Bylo radostí vidět jemné pozvání umělců v vysoce interaktivním představení Čas dětství a jak dychtivě se mladé publikum zapojovalo! Hudba a tanec se prolínají v Stále stejný příběh, dobře zpracovaném originálním představení, kde jak děti, tak dospělí mohou přispět k tomu, co se děje na jevišti. Pro mladé diváky mohu opravdu doporučit Lysistrata Reloaded: skupina vysoce kvalifikovaných a zábavných umělců oživuje tento mýtus v politicky velmi aktuálním prostředí; díky nim je Lysistrata opět SKVĚLÁ.
Co Saskia hledá v dobrém představení a co je pro ni klíčové?
To, co obecně hledám v tanečních představeních (není to žádná věda!), je kvalita díla (z hlediska nápadu i tance) a komunikace mezi uměleckým dílem a diváky. V případě představení pro děti je tato komunikace ještě důležitější, protože musí fungovat jak pro děti, tak pro jejich rodiče. Doprovod musí mít pocit bezpečí, aby mohl své děti nechat účastnit se představení, a děti musí cítit, že si představení užívá i jejich doprovod. To znamená, že tvůrci představení pro děti stojí před výzvou vytvořit dobré dílo, které zaujme jak děti, tak dospělé, aniž by upadlo do pasti bezpečné, sladké a roztomilé zábavy.
Když taneční umělci vytvářejí nová díla pro děti, která jsou riskantní a představují výzvu pro diváky, berou je vážně jako individuální myslící bytosti. Pak můžete zažít kouzlo živého představení, kde děti a pečovatelé jsou společně v daném okamžiku a cítí se být součástí většího celku.
Jaciel Neri (MX)
Jaciel Neri je mexický choreograf, kurátor a tvůrce scénických konceptů, který byl členem Dramaturgické rady již v roce 2025. Je zakladatelem a ředitelem platformy moving borders a iniciativy CAMP_IN, které podporují tvorbu, mezinárodní spolupráci a rozvoj taneční komunity v Mexiku i zahraničí. Ve své tvorbě propojuje současný tanec s prvky tradičního mexického folkloru a dlouhodobě se věnuje také kurátorské a poradenské činnosti v oblasti kulturních projektů a festivalů. Jeho práce byla oceněna na mezinárodních soutěžích a uvedena na festivalech v Evropě i Americe
Jak na Jaciela působí čeští umělci?
Čeští umělci se vyznačují originalitou a nezaměnitelným uměleckým jazykem, což jsou prvky, které jsou v současné době na jejich scéně zásadní. Jejich díla nejsou pouhými technickými výkony, ale spíše navazují poutavý dialog mezi různými tvůrčími světy.
Co Jaciel hledá v dobrém představení a co je pro něho klíčové?
V choreografických dílech obvykle hledám něco jedinečného, něco, co přesahuje současnost. Dílo, které nám utkví v paměti a pomáhá nám představit si svět plný možností.
Ryszard Kalinowski (PL)
Ryszard Kalinowski je tanečník, choreograf a kurátor. Ředitel Národního choreografického centra v Lublinu. Iniciátor, programátor a spolupořadatel řady akcí současného tance a interdisciplinárních akcí v Polsku i v zahraničí, mj. Mezinárodního festivalu tanečních divadel v Lublinu (od roku 1997). „Tour d’Europe des choregraphes: Polsko, Francie, Španělsko, Irsko, Německo” (2009-2011), „Choreografická území: střední a východní Evropa” (2016, 2018), „Artil: Ukrajina, Polsko, Rakousko” (2019), „Prostory umění – tanec v Polsku” (2020–2025), „Program hostujících umělců” (2025–27).
Jak Ryszard vybíral díla pro Českou taneční platformu?
Myslím, že díla, která jsem vybral, představují bohatou škálu stylů s výrazným současným přístupem ke kompozici tanečních kusů. Liší se od sebe navzájem a jsou vytvořena velmi osobním způsobem: jak sóla, tak skupinová díla. V každém díle najdete osobnost, skutečného člověka, který se pohybuje a „vypráví“ vám něco osobního, i když je choreografická forma přísně komponovaná („Rapture“) nebo inspirovaná silnou „klasickou“ taneční technikou („The Swind“). Můžete pozorovat špičkové tanečníky, kteří své role interpretují s hlubokým vědomím a porozuměním tématu. Všichni choreografové a umělci přinášejí na jeviště riziko, které velmi oceňuji, zejména když je spojeno s chytrou a inteligentní vizí, která je vede k neznámému, neočekávanému, ale velmi ceněnému a hluboce vnímanému cíli (např. „Frekvence“). A odstup od sebe samých – to je zásadní a v dílech je to opravdu vidět. Používání humoru, paradoxu a dokonce grotesknosti („Budiž světlo“, „Útočiště 2025“, „Lysistrata Reloaded“). Když k tomu přidáte představivost, originální a silnou pohybovou techniku a zájem o kontakt s divákem, ne s abstraktním „publikem“, ale se skutečnými lidmi, kteří jsou nejdůležitějšími partnery a adresáty vaší práce, když přijdete na jeviště, pak bezpochyby odvádíte skvělou práci. Jako v tomto případě. Myslím, že program letošního České taneční platformy je opravdu zajímavý, bohatý a plný velmi dobrých představení. Gratuluji všem umělcům!
Co Ryszard hledá v dobrém představení a co je pro něho klíčové?
Na tanci si cením osobního přístupu, silné techniky a opravdového nasazení při vystoupení – to vše ve službě jasnému osobnímu poselství. Toto poselství je předáváno tady a teď, v přímém setkání s publikem. Během krátké chvíle má umělec šanci vtáhnout diváky do děje a sdílet s nimi něco, co má skutečný význam. Všichni jsme jiní a naše příběhy jsou také odlišné. Přesto při sledování silného představení můžeme najednou zjistit, že nakonec nejsme tak odlišní – že máme společného mnohem více, než jsme očekávali. Jazyk pohybu, tanec a choreografie nám nemusí být hned povědomý. Může se nám zdát náročný, podivný nebo nekonvenčně „krásný“, jak často od tance očekáváme. Ale právě v tom pro mě začíná umění. Cením si a oceňuji představení, která jsou osobně podaná a na vysoké úrovni. Tato hloubka a jasnost nejčastěji vycházejí z důkladných zkoušek – z času a odhodlání potřebných k dosažení silného a upřímného konečného efektu. Toto poselství je předáváno tady a teď, v přímém setkání s publikem.