Pozdravujem vás, lesy, hory,
z tej duše pozdravujem vás!

Čo mrcha svet v nás skvári, zmorí,
zrak jeho urknul, zmámila
lož, ohlušila presila:
vy k žitiu privediete zas,
vy vzkriesite, vy zotavíte,
z jatrivých vyliečite rán.

P. O. Hviezdoslav, Hájnikova žena

Toto představení je o ničem. O ničem důležitém...Vlastně to ani není představení...Spíš imprese...o obyčejných malých radostech v životě - jak skvělé je jen tak ležet v trávě, pozorovat oblohu a stromy...