K Madoně se rzí

Johana Pocková / POCKETART

KONCEPT, CHOREOGRAFIE, INTERPRETACE:

Johana Pocková

HUDBA:

Martin Tvrdý 

SCÉNOGRAFIE, KOSTÝMY:

Vendula Tomšů

LIGHT DESIGN:

Jiří Šmirk 

DRAMATURGICKÁ SPOLUPRÁCE:

Miřenka Čechová

DRAMATURGICKÁ KONZULTACE:

Cécile Da Costa, Dora Sulženko Hoštová

NAHRÁVKY ZPĚVU LIDOVÉ A VÁŽNÉ HUDBY:

Johana Pocková

HUDEBNÍ NAHRÁVKY VÁŽNÉ HUDBY:

Lumír Pock

GRAFICKÝ DESIGN:

Magdaléna Hejzlarová

PODĚKOVÁNÍ:

Jan Tomšů, Tomáš Knapek

PRODUKCE:

POCKETART

KOPRODUKCE:

Tanec Praha / PONEC - divadlo pro tanec, Tantehorse, SE.S.TA - centrum choreografického rozvoje 

FINANČNĚ PODPOŘILI:

Magistrát hl.m. Prahy, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR

PODPOŘILI:

Švestkový Dvůr

DÉLKA:

45 minut

PREMIÉRA:

21.9. 2021 PONEC - divadlo pro tanec

 

             

   

  ​ 

Kola mého bicyklu prorážela mlhu a rozjížděla kaluže na staré asfaltce v tichých kopcích Šumavy. Jeli jsme s tátou beze slov pochmurnou krajinou a přijeli k zchátralé kapličce. Zůstala jsem stát v úžasu. Ze strženého obrazu prorostlého rzí na mě hleděla Madona, jejíž tvář byla skrápěna deštěm.

Inscenace je inspirovaná osobním zážitkem jednoho nečekaného setkání, které se po letech opět vynořuje z hlubin paměti a ožívá. Sólový zpěv s tanečním pohybem, světlo s mlhou, voda s kovem, chvíle harmonie a chvíle úzkosti vedou společný dialog o věcech, kterých se smíme dotknout jen ve vzácných chvílích. Paměť léty zarůstá rzí a detaily malby v kapličce se vytratily. Místo toho vzniká obraz nový, složený ze vzpomínek, snů a asociací, které nabývají svou podobu v divadelním obrazu. 

Jaké to je, zažít něco, co nás spirituálně přesahuje? Někomu se to stane v malé zapomenuté kapličce, jinému při setkání s výjimečným člověkem, někdo na tento moment čeká celý život. Tvůrci inscenace zvou ke společnému obřadu, malému zastavení a ztišení se.

Vstupenky

Foto: Radek Herold
Foto: Radek Herold
Foto: Radek Herold
Foto: Radek Herold

#tanecpraha