Výběr dramaturgické rady České taneční platformy 2024

Česká taneční platforma 2024

Pro Českou taneční platformu (ČTP) je letošní edice významným a maximálně symbolickým mezníkem. Třicet let, tři dekády, ale také démonizovaná „třicítka“ se ve smyslu lidského života i dějin zdaleka přeceňuje, ale pro budování robustní taneční scény představuje zásadní časový záběr, výsledek obětavé práce stovek lidí. Má-li ČTP 2024 reflektovat, kam se jejich nepřetržitá snaha vyvinula, a to nejen od první poloviny devadesátých let, musí respektovat jednoduché pravidlo: houževnatost tvůrců prolamuje územní, jazykové, žánrové a generační limity.

Pro dosažení takového závazku pracovala na programu třicáté ČTP Dramaturgická rada složená z převážně zahraničních expertů (Anna Cremonini, Elia Liloff, Anton Ovchinnikov), které doprovázel domácí živel (Martin Macháček). Dynamika vzájemných diskusí dala vzniknout programu, který odráží něžné doteky jinak řízných pólů české scény. Monumentální se setkává se subtilním, excentrické s intimním, a především etablované s novým.

Letošní ČTP tak nabídne konfrontaci titánů tuzemského tance s mladými choreografkami i choreografy, silná sóla i opulentní rituály. Performerka Tereza Ondrová v pozoruhodném scénickém eseji GEO posílá milostný dopis řece Vltavě, městu Praha, divadlu PONEC i zemi jako svorníku mezi hmotou a časem. S širokým týmem se prostřednictvím dosavadní úctyhodné kariéry dotýká nejintimnějších otázek performingu. Spolupráce principála Spitfire Company Petra Boháče s výraznými performerkami na sólových projektech se line platformou i letos. Markéta Jandová v uhrančivé kreaci F*cking Beautiful Spring dovádí coby choreografka i tanečnice vlastní tělo na hranici fyzických možností. Andrej Lyga v Pohádce pro odvážné sice vystupuje jako tichý vypravěč, ale epika v jeho podání srší obrazivostí. Výběrem nejen jeho sóla se snažíme vystopovat tvůrčí tendence, které s žánrovými definicemi zacházejí volně, přesto jsou koncentrované a maximálně pohlcující. Choreografka Tereza Lenerová a fenomenální komponista Floex v dalším z vybraných děl – Rukavičkářských závodech revidují cenu za krásu. Na váhy staví vyšeptalý věhlas umírajícího řemesla i fakt, že se useň, tedy vyčiněná kůže, nebere na světě sama od sebe. Jitka Čechová a Andrea Miltnerová se dobírají  zodpovědnosti ke vztahu k materiálům a konstatují, že estetika, jíž se všichni obklopujeme a občas i vyžadujeme po jiných, se také nebere sama od sebe. Závažná témata celospolečenská, ale také niterná přináší Yana Reutova reflektující náhodná setkání pramenící z pobytu v Praze. V inscenaci Together Alone II a III vrací do centra pozornosti choreografickou práci s důvěrou v řeč těla jako základ jazyka. V křehkém duetu Tremula Eliška Brtnická a Martina Hajdyla oslavují pomíjivost života i jedinečnost okamžiku při každém nádechu. V nepřetržité souhře důkladně ohledávají vlastní pohybové prostředky jako strofy, jež skládají do psychadelické scénické básně. Dramaturgickou radu zaujal politický traktát Why things go wrong, v němž choreografka Sylva Šafková propojila bohatý interpretační materiál tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky s kritikou arogance moci. V případě pozadí inscenace Fatamorgana umělecký ředitel Studia Hrdinů Jan Horák zúročil práci na festivalu NORMA, kam přiváží umělce mimo jiné polské provenience. Do Prahy pozval renomovaného choreografa Pawła Sakowicze, který s místními performery zahalil hlediště i jeviště do mysteriózní mlhy.

Česká taneční platforma si nikdy nekladla nároky na monopolizaci kontinuity českého tance, chce být její organickou součástí. Nechce se nad něj povyšovat, ale být jeho partnerem. Organizátoři si velmi dobře uvědomují, že program je vždy pouze jakýmsi moderovaným výsekem pestrého mixu a mnohem většího objemu práce, než představuje osm inscenací. Součástí ČTP je také formát Meet The Artist, kde se mají umělci, soubory a tvůrčí kolektivy možnost potkat s diváky nebo zahraniční promotéry. Součástí programu jsou také speciální intervence jako umělecké procházky. V rámci Artist Trips se mají možnost představit tvůrci, kteří se se svými inscenacemi nedostali do hlavního programu, ale Dramaturgickou radu velmi zaujali: Helena Arenbergerová a Václav Kuneš za 420PEOPLE, Mirka Eliášová za Eli. a kol., Jan Jirák a Eliška Vavříková za Feel the Universe, Eva Stará za Holektiv, Nela Kornetová, Jaro Viňarský a Matthew Rogers za T.I.T.S. a Tomáš Janypka za ZDRUHESTRANY.

Na závěr je nutno podotknout, že se na ČTP snažíme výběrem vyčíst určitou tendenci či uváděním děl pohromadě objevit ještě další, nový obsah ke stávající kvalitě i vysokému standardu.

Cítili jsme to tak uplynulých 30 let a budeme následujících 3 000. Minimálně.

Autor textu Martin Macháček